CO SI ZABALÍTE, KDYŽ SE BALÍTE NA ROK?

Co by měl obsahovat seznam věcí, co si s sebou zabalíte do batohu na roční cestování po světě s workaway? To by mě taky zajímalo.

Cože? Mám si zabalit kufřík? Jo, musím říct, že při té představě se cítím uplně stejně jako Kevin v Sám doma. Balení je pro mě obecně dost stresující záležitost a to se za normálních okolností nebalím do jednoho batohu na několik měsíců.

Tentokrát ale jo. Tak z jakého to vzít konce? Nebrat s sebou nesmysly. Budu je tahat na zádech. Okay, někdo by za nesmysl považovat třeba obří polaroid nebo aeropress s mlýnkem. A to spadá zrovna mezi věci, co s sebou rozhodně potřebuju. Opravuji tedy na nebrat s sebou nesmysly, který nevyužiju.

Díky bohu Fíla sestavil seznam věcí, co si s sebou bude do batohu brát. Já si ten seznam okopíruju, trenýrky přepíšu na kalhotky, doplnim pár svých nezbytností a snad to nejak zvládnu.

Respektive dám věci na hromadu, pokusim se zabalit batoh a pak budu vyřazovat. Až zjistim, že jsem to přepískla. A že v Norsku troje šaty nepotřebuju.

Fíla, když poprvé zkoušel nacpat vše do batohu: ,,Ty jo, já dokázal fakt nacpat celej svůj život do batohu.. To jsem nečekal..“

Pak se přiblížil náš odjezd a mě nezbylo než se do toho pustit a na náš (asi?) roční workaway výlet se zabalit. A nakonec z toho vyšlo (bez větší bolesti a odpírání) tohle:

pozn. článek jsem napsala už po odjezdu z Vídně. Při vybalení a znovuzabalení v Liberci jsem udělala pár úprav a pak před odjezdem od mamky z Prahy ještě něco ubylo. Takže ani finální verze nakonec nebyla finální, ale v článku budou poznámky :D.

Zavazadla na workaway

V každém článku s typy se dočtete, že kufr na kolečkách máte nechat doma a vyrazit radši s batohem. Je to praktičtější a tak nějak se to celkově k tomuhle stylu cestování víc hodí. Do čeho všechny ty věci dáme my? Celkem s sebou po dlouhém rozmýšlení bereme nakonec 4 batůžky a plátěnku. Každý svoji krosnu a k tomu menší batoh. Já hezkej, Fíla praktickej.

Krosny máme z Decathlonu. Já mám 50+10, Fíla 70+10. Batohy jsme vybírali nějaký tři roky zpátky, když jsme turistit začínali. Šli jsme tenkrát mrknout do Decathlonu před naším prvním dvoudenním hikem doma v Jizerkách, který jsem naplánovala Fílovi jako dárek.

Po poradě s personálem a odzkoušení několika typů vyhrály právě tyhle dva. Jejich výhoda je určitě rozlišení na pánský, dámský, nastavitelnost zad (přecijen 160 cm vysoká holka bude potřebovat jiný nastavení, než já, se 180 cm) a za tu cenu super kvalita materiálu.

Fíla chtěl původně menší, ale v téhle řadě zrovna neměli, tak zvolil tenhle. Nakonec je za to rád a pořídil si k tomu ještě jeden menší. Já mám velikost tak akorát na to, abych se vešla a zároveň to ještě utáhla :D.

Fíla k tomu teda ještě letos v létě pořídil menší čtyřicítku, když jsme jeli do Vysokých Taur. Na výlety, kde nepotřebujeme tolik věcí je moc fajn a proto jsme se nakonec rozhodli ho s sebou vzít i tentokrát. Na cestu bude připnutej k velkému batohu a prázdnej s tím, že prostor v něm máme jako jistotu, když třeba v létě budeme cestovat v méně vrstvách, než teď v únoru.

A posledním zavazadlem je můj milovanej AYO od Braasi. Je to sice městskej batoh, ale na kratší výlet poslouží dostatečně, na návštěvu měst je (jak) dělanej a jako příruční zavazadlo ideální. A navíc jsem si ho ještě nestihla dostatečně užít, abych ho schovala někde na půdě.

Oblečení na workaway

A co do těch batůžků budu rvát? Asi se neobjedu bez nějakého toho oblečení, že jo. Na nejnovější módní hity není ani prostor, ani využití (kozy na farmě asi letní šatičky moc neocení), takže převažují praktické věci a k tomu nějaký ten basic kousek.

• 3 x bunda – péřovka na zimu, Nike větrovka na běh a softshelka do přírody.
• Teplá fleeska, ať nezmrznu.
• Vlněný rolák, ať nezmrznu a vypadám hezky. Tohle je jeden z mála kousků oblečení, co s sebou teoreticky nepotřebuju. Mám tu fleesku, že jo. Ale když pak přijdu vymrzlá z hiku nebo z práce, tak si budu chtít vzít něco pohodlnýho, v čem mi bude hezky a teplo. A proto si beru milovanej svetr, co mi upletla maminka. Ne, svetr jsme si s sebou ani jeden nevzal. Do kufru to nedal uplně na poslední chvíli a víte co? Vůbec mi nechybí :D.
• Velká šála. Místo svetru jsem si jako cosy věc vzala svojí velkou šálu. Je příjemná, dá se do ní zachumlat a ve vlaku slouží jako skvělá deka. Nevylučuju, že časem pojede domů, ale už teď jsem ráda, že jsem si jí vzala. Byla jsem v ní zachumlaná defacto celou cestu z Prahy do Hágu. A že to nebyla cesta krátká!

• Oboustranné spodní triko z decathlonu. Dvě věci v jednom a to se vyplatí!
• Nike triko s dlouhým rukávem. Asi nejuniverzálnější sportovní kousek, co vlastním. Máme ho s Fílou oba, všude doporučujeme a dáváme jako dárek dál :D.
• 3 x sportovní triko s krátkým rukávem.
• Sportovní tílko.
• Termotriko s dlouhým rukávem.
• 5 x 3x basic triko – jedno s dlouhým rukávem, tři s krátkým jedno s krátkým a jedno tílko.
• Flanelka, která není tak úplně flanelka. Hodila by se pořádná větší a teplejší, do který se můžu zachumlat, ale zatím jsem jí v sekáčích neobjevila. Objevila. Poslední den v Liberci, naprosto náhodně. Na fotce je ještě ta původní a po cestě do města jsem je měnila. 
• Plavky. V létě jsem si pořídila krásný jednodílný od Essentials for Zula. Upřímně, snažila jsem se je jednou převlíknout pod sukní a byl to naprosto nesplnitelnej úkol. Tak jsem zvědavá, jak budou vyhovovat na rychlý převlíkání někde při hiku u fjordu. Při nákupu jsem holt ještě netušila, co mě čeká za dobrodružství. Zkusíme, uvidíme.
• 2 x sportovní podprsenka a jedna braletka. Díky bohu, že už nenosím velký vycpaný podprsenky, to bych se do batohu nevešla :D.
• Kalhotky. Rozhodnout se o počtu a druhu kalhotek a ponožek byly dvě asi nejsložitější položky :D. Po dlouhých výpočtech jsem dospěla k číslu 12.
• 16 párů 13 párů ponožek. No, když to takhle vidím napsaný, tak si říkám, jestli jsem to trochu nepřehnala :D. 2 x běžecký, 4 x nižší hikovací, 1 x vyšší, 1 x vysoký zimní sportovní, 2 x merino vyšší a k tomu 4 x vysoký a 2 x nízký na normální nošení. Nakonec 2 x vysoký a jedny nízký. Pořád je to číslo nesmyslný, ale alespoň snaha byla!
• 3 x kraťasy. Běžecký, turistický (který asi teda splňují i úkol normálních letních kraťas…) a lehký běžecký, který beru spíš jako kraťasy na doma, na spaní a tak.
• 3 x legíny. Respektive jedny termokalhoty, jedny slabší a jedny teplejší běžecký legíny.
• Kalhoty na hike. Ty mám časem v plánu vyměnit za takovýty univerzální zipový kalhoty/ kraťasy. Ale zatím sloužej, takže si ještě počkám :).
• Levi’s džíny. Další z kousků, ve kterých se můžu cítit alespoň trochu jako člověk.
• Šaty. Hele tohle může znít jako naprostej nesmysl a možná i je. Ale Fíla si s sebou bral hezkou košili a když bude příležitost, kdy by si jí měl na sebe vzít, nechci vedle něj vypadat jak blbec. Vždycky je možnost, že budeme s někym slavit třeba Vánoce nebo se nachomejtneme poblíž svatby. A to pak člověk nechce být v teplákách, že jo.
• 2 x rukavice. Jedny slabší, jedny teplejší. Jedny jsou ofiko běžecký, druhý hikovací a vybírala jsem tak, aby šly vrstvit.
• 2 x tunel. Kdybych měla jen jeden, tak upřímně vezmu asi jen jeden. Ale na půlmaratonu v Mnichově jsem měla v balíčku ten druhej a je to tak skvělá, malá a univerzální věc, že se ten druhej neztratí.
• 2 x čepice. Beanie s vlnou od Armedangles na zimu a slaboučkou na běh a léto.
• Pláštěnka. Nebo je to spíš stan? Váhu a velikost to má dost podobnou a když potřebujete v dešti vyndat něco z batohu, můžete si do ní zalézt jak do stanu, sundat batoh a pak zase celý suchý vylézt ven. Oficiálně je to ale pláštěnka. Velká, oranžová těžká pláštěnka. Ale když jsme při pětidenním hiku šli neustále v dešti, byli jsme rádi, že jí máme.
• 2 x čelenka. Potítková a slabá. Protože krátký vlasy a sport nejsou kamarádi. Nebo alespoň já s nima při sportu moc neka.
• Běžecký boty. Který teda budou samozřejmě plnit společně s těmi ostatními funkci bot do města. Botky mám On Runy a vybírala jsem už s vidinou, že je nebudu nosit jen na běh. Díky bohu nejlíp sedící boty, který mi byli doporučený se zrovna začaly vyrábět v příjemný světle šedý barvě. Uvidíme, jak budu z tohodle rozhodnutí nadšená po prvním výběhu do lesa, ale zatím je miluju.
• Boty na hike. Botky na hike (a zároveň teď zimní boty) máme od Salewi. Po dlooooouhém shánění jsem našla něco neskutečného – trekový boty, co nejsou moc široký (aneb když holka s velkou nohou musí shánět sportovní boty v pánském oddělení), skvěle sedí, mají ideální tvrdost, nejsou (moc) těžký A! nedělaj se v nich puchýře. Fakt ne. Mají nějakou speciální ultra vypolstrovanou úpravu a ani na prvním hiku jsem vůbec nevěděla, že je mám celý den na nohou. A to mám normálně puchýře po celých chodidlech i ze slabých bot do města po dvaceti minutách. Po mém nadšení si stejný pořídil i Fíla a je stejně spoko.
• Birkenstocky, aneb pantofle na doma/ letní botky/ jediný hezký boty, co s sebou mám.
• Pracovní boty, aneb starý běžecký lehoučký Niky.

A to je z oblečení asi tak vše. Ve Fílovo podání je seznam věcí v batohu dost podobnej. Jak jsem řekla, tak sbalené oblečení prostě není moc o tom, abych vypadala hezky. Moje nejhezčí kousky jsou džíny a basic trička. Pak už přišly jen sportovní kousky a kompromisy. Ale všude jsem si našla nějakou schůdnější cestu.

Třeba bundu jsem původně měla brát svojí snowboardovou. Velikou a růžovo zelenou. Na sjezdovku super, ale do města jsem se s ní fakt moc necítila. Když jsem se s tím konečně nějak smířila stal se zázrak a já v sekáči objevila skvělou péřovku za 10€. Původní cena kolem 200€. Jasně, není to žádný RAB nebo Bergans a Norskou zimu v ní asi nedám, ale jelikož zatím netušíme, kde v zimě vlastně budeme, je na takový investice ještě čas. Na teď je prostě boží.

Podobný to bylo i třeba s fleeskou. Mám doma jednu sportovní mikču, kterou nosím třeba na běh, když už je větší zima. Fíla mi ale vysvětlil, že fleeska je pořád o dost teplejší. Tak jsme sháněli a v jednom brněnském sekáči sehnali fleesku. Asi tak z dob našeho dětství. Žlutou. A tak ošklivou, až je vlastně strašně krásná. Za 35 korun.

Elektronika, hike gear a další drobnosti

Nechat doma foťák, člověk by asi hodně litoval. Čtečka zase poslouží při dlouhých propršených večerech a bez noťasu bych se nemohla vzdělávat. Nebo psát články. Nebo zabíjet čas u seriálu, že jo :D. V téhle části seznamu teda není všechno u mě v batohu. Co je u mě v batohu je na fotce, další společný věci nese můj silnej manžel. Díky bohu.

• Notebook Acer Spin 5 společně se stylusem, nabíječkou a pouzdrem. Skvělej konvertibilní notebook. Tady jsem si trochu splnila dlouhodobej sen s dotakovým displayem a otáčecí obrazovkou. Především ten display miluju a dokonce mi dokáže vynahradit těch pár set gramů navíc, co má třeba oproti Fílovu ultralehkému Asusu.
• Bezzrcadlovka Olympus PEN, pouzdro, paměťovky a náhradní baterka. Tady trval výběr dlooouho. Chtěli jsme něco, čím budeme moct dělat hezký fotky, když už se vyškrábeme na ty nesmyslný kopce. Co budu moct použít i v kuchyni. A zároveň nám neupadnou záda, když si budeme chtít výbavu vzít s sebou a nebude překážet ani při výletě třeba do města. A proto vyhrál Olympus z řady PEN. Skvělej mezistupeň mezi kompaktem a zrcadlovkou a zároveň hračka, díky který si uděláme super společný fotky na vrcholku kopce a můžeme se jima rovnou pochlubit na sociálních sítích.
• Stativ. Na ty společný fotky. Protože míň schopný lidi někoho oslovit o vyfocení asi nepotkáte.
• Telefon Huawei P30 a nabíječka.
• Polaroid a náhradní filmy. Oukej, tady už jsme uplně mimo nějaký light weight cestování, ale kdy jindy bychom měli chtít mít one of a kind fotky, než zrovna z tohodle roku? Plán je udělat minimálně fotku s každou rodinou, u které budeme v následujících měsících bydlet.
• Aeropress, filtry mlýnek a kafe. Uvidíme, jak často budeme dobrý kafe pít. Asi by bylo hloupý si na společný snídani s rodinou udělat svoje kafe a jim nedat. Zároveň výběrovka není zrovna nejlevnější zábava. Na druhou stranu je to pořád nejlevnější varianta ochutnávání pražíren po cestě, zlepšování Leontýnky nálady a udržování se alespoň vzdáleně v oboru. A je jen málo tak skvělejch věcí, jako vychutnávání si šálku dobrýho kafe při východu slunce na kopci. No, jak řikám, uvidíme..
• 2 x sluchátka – bezdrátový na běhání a obyč špunty především na cesty k tomu.
• Čtečka Kindle. Protože rok bez knížky nevydržím, ale knihovna se mi do batůžku nevejde. Nějaký typy, co na cestách přečíst?
• Hodinky Garmin s kabelem. Protože kdo by běhal, kdyby si pak nemohl prohlédnout grafy, nevěděl kilometry, rychlost…
• Čelovka. Povinná výbava od našeho výletu do Alp, kde jsme se asi patnáctkrát ztratili a na konci se prodírali ve tmě lesem.
• Lékárnička. Kterou jsme vybavili po stejném výletě. Při prodírání se ve tmě lesem to totiž Fíla hezky napálil rovnou na zrezlej ostnatej drát. V tu chvíli nám došlo, že bychom asi s sebou měli mít nějakou první pomoc :D.
• Ešus, vidlička, lžíce, nůž a veškerý vybavení, co může člověk v životě potřebovat v jednom ultimátním švícaráku, co dostal Fíla jako dárek na rozloučenou od kolegů z práce.
• Vařič a líh. Respektive konzerva od tuňáka s pár dirkama, předělaná na ultra light & ultra low cost vařič. Kterej přes veškerou mou nedůvěru fakt funguje!
• Plecháček. Jo, mohli jsme si vzít plastový kelímky, který by byly o polovinu lehčí, já vim.
• Skládací láhev na vodu. Protože je ekologičtější, než petka. A praktičtější, lehčí a levnější, než cool kovová láhev.
• Cool kovová láhev. Protože když už jí mám, tak jí přece nemůžu nechat doma. Na výlety do měst, na cestu, do Braasi batůžku…
• Stan. Okay, stan je trochu vznešenej název. Je to tarp a sotva se tam vejdeme. Nemá podlážku a máme k němu kus tyveku. Ale kupodivu fakt funguje a nezmokli jsme pod nim. To jsme si dostatečně vyzkoušeli na dovolený v Triglavu :D.
• Spacák RAB se 600 gramy husího peří. Prý bychom v něm neměli zmrznout ani v Norsku. A je měkoučkej, heboučkej, lehkej, skladnej, teplej a vyrobenej v Británii. Co víc si přát? Vybírali jsme ho pěkně dlouho, přispělo nám spoustu Ježíšků a nemůžeme se dočkat, až ho odzkoušíme!
• Karimatka. Tak tady byl výběr taky hodně náročnej. Pořizovali jsme před létem a vybrali po vyzkoušení kamarádčiných. Do teď si nejsme uplně jistý, jestli jsme neprohloupili a neměli koupit nafukovačky. Tam jsme se báli toho, že jí třeba protrhneme. Nedávno Fílovi došlo, že to jde případně člověk může zalepit. Každopádně i ty co máme jsou super a jsme s nima moc spoko. Ale otázka, zda by nafukovačky přecejen nebyli lepší tam pořád je :D.
• Maska na spaní. Protože norsko v létě. Díky za vánoční dárek, Michale :).
• Běžecká ledvinka.
• Polštářek na cestu.
• Diář (můj DIY Midory style Traveler notebook) a nějaký tužky.
• Powerbanka.
• Externí disk.
• Ultralight ručník. 
• Kosmetická taštička. Nebo teda vlastně dvě. Naplněný tuhýma mejdlama, šamponama, krémamam, balzámama na rty, hřebenama.. A taky makeupem. Jo, těchhle věcí mám asi víc, než bych si představovala a třeba to po cestě trochu zredukuju. Už jen proto, že mám třeba tři krémy na ruce. Ale jelikož si zatím nejsem schopná představit, že se ze mě stane ze dne na den lesní žena, všechny ty věci jsem doma měla a jednou z point workaway je, že nevyděláváte, jede to se mnou..
• Troje náušnice na výměnu. Jedinej doplněk, kterej s sebou mám. Nejmenší věc, díky který se z cestovatelky můžu jednou za čas stát trochu víc holkou.
• Lak na nehty. Neodolala jsem a jeden dva jsem si s sebou vzala. Abych se mohla trochu vyparádit, když pojedeme někam na výlet do města. Jsem zvědavá, jestli to opravdu budu dělat a jak dlouho mi bude trvat, než je vyhodím.. 😀

No a pak už s sebou budu mít jen Fílu, nějaký dárky pro workaway hostitele a dobrou náladu.

Bez čeho byste se vy neobešli? Ať už v normálním životě, na dovolené nebo na bůhvíjakdlouhém workaway výletě? A co je podle Vás největší zbytečnost, co s sebou beru? Co třeba ani za celou cestu nevyužiju?

Hurá na cestu,
Vaše Leontýna